Hlavní kontroloři nejsou nezávislí, spekulantům nahrávají i legislativní díry.
Hlavní kontrolor Vrútek před deseti lety upozornil vedení města na několik problémů. Místo toho, aby je primátor a zastupitelstvo začali řešit, kontrolor dostal výpověď.
Okresní prokuratura proti tomu podala protest. Upozornila, že město vyčítalo kontrolorovi kroky, které byl z titulu své funkce povinen dělat. Město však protestu nevyhovělo a případ se dostal k soudu.
Čtěte také:
Nitranský region skrývá netušené poklady a láká na zážitkové akce
Po šesti letech dal kontrolorovi za pravdu definitivně i Nejvyšší soud SR. V současnosti opět působí jako hlavní kontrolor.
Nejde o ojedinělý případ a problém s nedostatečnou nezávislostí kontrolorů není jediným slabým místem při dozoru nad samosprávami.
K tomuto tématu dostává Nadace Zastavme korupci nejvíce podnětů. A i pozornost veřejnosti se na ni soustředí nejbližší týdny, kdy volby do samospráv budou 29. října 2022. Zjištění Nadace z různých koutů Slovenska nejsou lichotivé.
Polikliniky, školy i nájemní byty
Na Slovensku je téměř 2 900 obcí, z nich přes 90 procent má méně než tři tisíce obyvatel. Přestože obce, města a kraje ovlivňují \“nejbližší\“ běžný život Slováků, jako je městská a příměstská doprava, polikliniky či základní a střední školy, zájem o volby starostů, primátorů a županů je dlouhodobě nižší než v případě poslanců Národní rady SR či prezidenta.
Obce, města a kraje spravují několikamiliardové majetky a rozhodují o stamilionových výdajích ze samosprávných rozpočtů a evropských fondů.
Za to, že v efektivním řízení veřejných prostředků často selhávají, může z velké části nedostatečná legislativa v oblasti vnitřní kontroly a prakticky neexistující vnější kontrola.
Nedostatečně definované jsou například možnosti, kdy lze využít prodeje nebo pronájmu nemovitostí formou takzvaného zvláštního zřetele. Jedná se o méně transparentní převody veřejného majetku.
Při takovém prodeji nemusí být splněny „soutěžní ani tržní podmínky“, samospráva může prodat majetek i pod tržní cenu nebo předem vybranému zájemci.
Zákon tuto formu převodu nebo pronájmu nabízí pro „specifické podmínky“, kdy procesy je třeba urychlit například pro mimořádnou situaci. Problém je, že legislativa nedefinuje, co mimořádná situace je.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) loni upozornil, že za posledních pět let takto obce a města realizovaly až dvě třetiny prodejů a pronájmů komunálního majetku.
\“Samosprávy se příliš lehkovážně a nevýhodně zbavují svého majetku, neuvažují, zda ho nebudou potřebovat do budoucnosti a nesnaží se prodat či pronajmout nemovitosti co nejvýhodněji,\“ upozornil úřad.
Legislativní mezery umožňují i spekulace s nemovitostmi, které si samosprávy nechávají. Při dostatečné podpoře v zastupitelstvu dokáže starosta nebo primátor protlačit prakticky cokoliv.
Kontroloři jsou nezávislí pouze po zastupitelství
Obecním a městským hlavním kontrolorem dává zákon do rukou kontrolu \“zákonnosti, účinnosti, hospodárnosti a efektivnosti při hospodaření a nakládání s majetkem a majetkovými právy obce, jakož is majetkem, který obec užívá\“. Mezi jejich úkoly patří kontrola i vyřizování stížností a petic od občanů.
Zdálo by se, že kontroloři mohou samosprávu kontrolovat nezávisle. Není tomu tak. Zejména proto, že je volí a odvolává zastupitelstvo. Kontrolor také zastupitelstvu předkládá každé pololetí předem plán své kontrolní činnosti.
A je to opět zastupitelstvo, kdo kontrolorovi schvaluje odměnu (může být do výše třetiny jeho platu). Starosta či primátor jako statutář samosprávy je de facto nadřízeným, respektive zaměstnavatelem kontrolora. Podobně jako ve městech a obcích je to iv samosprávných krajů.
Výsledkem tohoto nastavení je, že kontroloři ne vždy mají čas a chuť na kontroly podnětů od občanů. Zejména pokud by tím šli proti záměrům zastupitelstva nebo samotného primátora.
Podle Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS) je v zájmu samospráv, aby kontroloři fungovali co nejlépe. Možná to zní neupřímně, ale ZMOS nabízí racionální vysvětlení: kontrolor má dohlížet i nad zákonností postupu orgánů. Fundovaný kontrolor může včasným varováním zabránit nejen pokutě pro obec, město či kraj, ale také trestnímu stíhání jejich zástupců.
Kontrolórku neposlouchají
Ilustruje to i příklad obce Kunerad ze žilinského okresu. V souvislosti s výstavbou nájemních bytů dostala pokutu 30 tisíc eur od Úřadu pro veřejné zakázky (ÚVO).
Starostkou obce je Monika Kavecká, která je zároveň poslankyní Národní rady SR za OĽaNO. ÚVO vytkl obci, že soukromý urbár, ve kterém byla Kavecká místopředsedkyní, pronajal soukromé firmě pozemek, na kterém měly podle zadání soutěže vyrůst obecní nájemné byty. Samotná starostka čelí obvinění z machinací při veřejných zakázkách.
Obci se nedaří získat úvěr ze Státního fondu rozvoje bydlení na vyplacení již postavených bytů. Jejich další osud není ani po třech letech jasný. V březnu obec Nadaci přes infoodpověď reagovala, že \“pokud se koupě (obecních) bytů zrealizuje, tak prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení a ministerstva dopravy\“.
Na nesrovnalosti v žádosti pro státní fond přitom obec opakovaně upozorňovala kontrolórka. „Zaměstnankyně ani nevědí, že na některé věci je třeba dělat veřejné zakázky,“ upozornila například v březnu v každoroční zprávě před zastupitelstvem.
Generální pardon
Pochybení při stavbě nájemních bytů nejsou ojedinělá. Poslanci Národní rady dokonce pro množící se pokuty od ÚVO pro tato pochybení podpořili takzvaný generální pardon.
Novelou zákona o veřejných zakázkách by se obcím udělené pokuty za porušení zákona odpustily. Změnu předložil poslanec Jozef Šimko (dříve LSNS, nyní Jsme rodina), který je zároveň primátorem Rimavské Soboty.
Novelu však vetovala prezidentka Zuzana Čaputová a návrh je opět zařazen na zářijovou schůzi parlamentu.
Nájemní byty se financují hlavně přes úvěry ze SFRB. Jeho půjčky tvoří až polovinu všech úvěrů komunálního sektoru.
Plán kontrol je již schválen, je nám líto
V trenčínské župě se zase Nadace setkala se situací, kdy oznamovatel ohlásil možné nehospodárné využití městských služeb. Spolu s fotodokumentací se obrátil na hlavního kontrolora s podnětem, že pracovníci příspěvkové organizace Správa silnic TSK v pracovní době pracovali na soukromém pozemku jejího funkcionáře.
Loni v dubnu přišla oznamovateli reakce župního úřadu: „Kontrolní činnost útvaru hlavního kontrolora je realizována na základě zastupitelstvem schváleného plánu kontrolní činnosti na příslušné období.“
Ve stanovisku se rovněž uvádí, že při plánování kontrol se vychází z poznatků z předchozích kontrol a závažnosti, přičemž „důležitou součástí plánování“ jsou kapacity útvaru.
Nadace se na postup kontrolora zeptala vedení trenčínského VÚC. Jeho předsedou je od roku 2013 Jaroslav Baška, který je zároveň poslanec Národní rady za Směr.
Samosprávný kraj v odpovědi pro Nadaci zopakovala, že postup kontrolora je definován v odpovědi pro oznamovatele. Zároveň upřesnil, že kontrola ve správě silnic nebyla mezi plánovanými kontrolami minimálně do června 2022.
215 obcí bez kontrolora
Nejvyšší kontrolní úřad před dvěma lety poukázal na to, že více než dvě třetiny slovenských měst a obcí nemají dostatečně zabezpečenou kontrolu svého fungování. Dokonce 215 obcí nemělo zvoleného kontrolora.
Velkým problémem je i to, že jeden kontrolor může zastřešovat více obcí. Někteří si tuto možnost vyložili po svém, \“rekordér\“ z Prešovského kraje měl prověřovat hospodárnost a zákonnost ve 28 obcích.
\“Úvazky jednoho kontrolora na více obcích mohou dosahovat souhrnně i 150 či 200 procent, což znamená, že by měl strávit kontrolní činností 12 až 15 hodin každý pracovní den,\“ vypočítal NKÚ.
NKÚ během 15 let kontrol místní samosprávy identifikoval několik, často opakované nedostatky při činnosti hlavních kontrolorů.
Jako řešení doporučuje „komplexní reformu samosprávy, která zajistí efektivitu vnitřní kontroly ve městech a obcích“.
Legislativa je zralá na aktualizaci například proto, že kandidátovi na hlavního kontrolora obce či města stačí maturita, přičemž při kraji se požaduje minimálně bakalářský titul ekonomického, právnického nebo technického směru.
Dozor prokurátora
V případě podezření z nezákonného jednání vedení obce může zasáhnout i okresní prokuratura. Dohled státních zástupců má však opět několik slabších míst.
Za prvé, zatímco kontrolor může obec na problémy upozornit předem, tedy ještě předtím, než ke škodě dojde, prokurátor řeší až nezákonné následky, čili když už škoda vznikla.
Problémem je i zdlouhavé rozhodování prokurátorů a nejednotná rozhodovací praxe. Ilustrovat se dá na výběrových řízeních na ředitele škol, při kterých se Nadace na prokurátory opakovaně obrátila.
Zákon o výkonu práce ve veřejném zájmu stanoví, že pokud ředitel školy skončí ve funkci, „volné místo vedoucího zaměstnance lze obsadit bez výběrového řízení jen do jmenování po úspěšném provedení výběrového řízení, a to nejdéle na šest měsíců“.
Půlroční lhůta je podle stanoviska ministerstva školství stanovena jako přechodné období, během kterého je třeba zrealizovat řádné výběrové řízení.
Na Základní umělecké škole v Humenném bývalá primátorka tento výklad legislativy nerespektovala. Opakovaně využívala institut pověření řízením školy, aniž by vyhlásila výběrové řízení.
Když Nadace na problém upozornila přes Generální prokuraturu, podnětem se zabývala humenská prokuratura. Tam podnět odložili s odvoláním na nejednoznačnost legislativy, která exaktně neupravuje, kolikrát za sebou může zřizovatel pověřit výkonem funkce ředitele.
Vyšší Krajská prokuratura v Prešově se však s tímto závěrem neztotožnila a argumentovala, že zákon limituje pověřování jen do výběrového řízení a vzpomíná lhůtu šesti měsíců.
Na „opačný právní názor“ těchto prokuratur se v odpovědi pro Nadaci odvolala i trenčínská župa. Tamní „dočasný“ šéf úřadu kraje byl pověřen řízením více než čtyř let.
Župa to vysvětlila tím, že stejný člověk zastává i post vedoucího kanceláře předsedy samosprávného kraje a do této pozice byl vybrán na základě výběrového řízení: „Úřad TSK tak šetří platové prostředky na jednoho vedoucího zaměstnance.“
Chybí tečka ve vyšetřování
Problém často neřeší ani podněty a oznámení na policii. Nejvyšší kontrolní úřad ve své loňské zprávě o zadluženosti samospráv vypíchl případ obce Dolná Lehota blízko Brezna.
Šlo o to, že přes 800 tisíc eur z podílových daní, které stát poslal obci na její chod, se čtyři roky připisovaly na účet soukromé firmy.
Při dalším pátrání Nadace zjistila, že místní kontrolor i poslanci místního zastupitelstva Dolní Lhůty v posledních letech v této souvislosti podali několik trestních oznámení.
Petra Kováčiková z krajské policie v Banské Bystrici uvedla, že podněty „poukazovaly na podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušení povinností při správě cizího a jiných trestných činů, kterých se měl dopustit pachatel jednající za obec“.
Všechna oznámení však okresní policie ukončila odmítnutím, respektive zastavením trestního stíhání. A navzdory stížnostem oznamovatelů se rozhodnutí policie téměř vždy zastala i okresní prokuratura.
V jednom případě se však loni na policii obrátila právě prokuratura, ale i toto podání policie odmítla.
V jiném případě, který nedávno řešila Nadace a souvisel s nestandardně vstřícným postupem obce ke stavbě na pozemcích, kde se stavět vůbec nemělo, zase nitranská okresní prokuratura pochybení také potvrdila. Ale koncovka znovu šla do ztracena.
Případ se týká povolení od obce Nitranské Hrnčiarovce pro vilu, která je propojena na vlivného a v současnosti stíhaného podnikatele Norberta Bödöra.
Prokuratura konstatovala, že obec při rozhodnutí o stavbě postupovala tak, že vznikly \“skutečnosti, které odůvodňovaly přijetí prokurátorského opatření\“. Opatření přijímá prokurátor, zjistí-li nezákonný postup samosprávy.
Výsledek? Prokuratura nakonec reagovala upozorněním, které měla obec vybavit do 30 dnů s tím, že přijme změny, aby se chyby neopakovaly, přičemž upozornění měla projednat s příslušnými zaměstnanci.
Prokurátorka zároveň odstoupila trestnímu úseku „poznatek“, zda někdo z obce nespáchal trestný čin. Nadace se opakovaně pokoušela okresní prokuratury ptát, jak s „poznatkem“ naložili. Bez odpovědi.
