Příběh oligarchy Michala Lazara a rozhovor se stavitelem krytů v novém INDEXU.
To, co se děje na burze, je podle ministra hospodářství Karla Hirmana odtrženo od reality. „Žádný spotřebitel na území Evropské unie, od domácností až po bohaté firmy, si něco takového nemůže dovolit,“ říká.
Karel Hirman v titulkovém rozhovoru říjnového INDEXU vysvětluje, jak se vláda připravuje na nouzový stav v energetice a kde jsou slabá místa opatření, která navrhuje Evropská komise (a mezitím schválila Rada ministrů energetiky členských zemí EU).
Čtěte také:
Nitranský region skrývá netušené poklady a láká na zážitkové akce
Hirman také v rozhovoru naznačil, jakým způsobem bude uvažovat o podpoře firem v energetické krizi: „Nedává smysl podporovat z peněz poplatníků firmu, které se pro vysoké ceny energií sice snížil zisk, avšak nemá existenční problémy. Takové něco nepovažuji za slušné ani vůči obyvatelům, ani vůči ostatním firmám.“
Firmu Oil JPM z Holíče na Záhorí znají zřejmě jen řidiči, kteří tankují na jedné z jejích čtyř čerpacích stanic. Stojí za ní rodina Kadlecovců, jejíž podnikatelské portfolio je však mnohem širší.
Za posledních deset let se Kadlecovci pustili do výstavby nájemních bytů, provozu restaurace a biofarmy, postavili palírnu i vinařství.
Vlajkovou lodí jejich byznysu je však řemeslný pivovar Wywar. Ve svém segmentu dominuje kvalitou i šířkou portfolia. V novém INDEXU se dočtete, že zatímco síť čerpacích stanic stagnuje, pivovaru se daří, díky čemuž mohl ve velkém investovat do nové technologie.
V říjnové části seriálu Oligarchové popisujeme příběh Michala Lazara. Kdo si pamatuje časy vlády Vladimíra Mečiara, eviduje ho jako tehdejšího generálního ředitele Železnic SR.
S odstupem času Lazar v rozhovoru pro INDEX tvrdí, že na tuto pozici se dostal „omylem“ a jen proto, že si na něj vzpomněl Jan Jasovský, tehdejší ministr dopravy a šéf Slovenské pošty, jejímž dodavatelem byla Lazarova ítečková firma Columbex.
Své byznysové impérium vybudoval Michal Lazar i díky státu, přestože sám prohlašuje, že na něm není závislý. Minulost spolumajitele Tatravagonky a developera, stojícího za přestavbou Istropolisu, však skrývá i četné kauzy a podezřelé státní zakázky.
Firma MTS z oravské obce Bystrá s pěti stovkami zaměstnanců je jedním z největších dodavatelů automatických a robotických linek pro průmysl na Slovensku.
MTS má zákazníky také v Německu, Rakousku, Polsku, ve Francii, ve Španělsku či v Turecku, výrobní technologie dodala také do Afriky či do Asie. Každým rokem roste, loni dosáhla rekordních tržeb na úrovni 57 milionů eur.
Firmou MTS, za kterou stojí technolog Juraj Habovštiak, uzavíráme nominace na letošní ocenění FéliX Business Award v hlavní kategorii Excelentní byznys příběh.
V novém INDEXU se věnujeme také málo medializované stránce války na Ukrajině. Přestože média a sociální sítě přinášejí zejména výjevy z fyzických bojišť největšího novodobého konfliktu v Evropě, válka probíhá iv kyberprostoru. A přelévá se i do dalších zemí.
Podle analýzy společnosti Microsoft útočí hackeři podporovaní režimem Vladimira Putina na vládní instituce, neziskovky, firmy i charitativní organizace ve 42 zemích, podporujících legitimní vládu v Kyjevě.
Jak je na tom Slovensko? Nemůže se stát cílem ruských hackerů, pokud se tak již nestalo, protože figuruje na Putinově seznamu nepřátelských zemí? Zeptali jsme se na to experty na kyberbezpečnost ze slovenských ítečkových firem.
Podobně jako uprchlická krize v roce 2015 či covidová pandemie, i válka na Ukrajině podnítila zájem lidí o podzemní kryty, říká v říjnovém INDEXU jejich stavitel Michal Terendy.
Ocelový kryt vydrží nukleární výbuch i útok biologickými či chemickými zbraněmi, přičemž žít v něm může majitel i dva tři roky.
S Michalem Terendym jsme si povídali o tom, jak jsou kryty zkonstruovány, jak jsou zajištěny dodávky energií a ochrana před útočníky, ale také o tom, jak jejich majitelé reálně využívají.
